Kostelní - strana 3

Mojžíš se vrátí z hory, pohlédne na netrpělivě ho očekávájící lid a praví: "Mam dvě zprávy, dobrou a špatnou. Dobrá je, že jsem to z dvaceti přikázání ukecal na deset. Špatná je, že nesesmilníš tam zůstalo."

Černé díry ve vesmíru vznikly tam, kde Bůh dělil nulou.

Jeptiška jde po lese a znásilní ji rytíř. Po znásilnění se rytíř ptá jeptičky, co poví matce představené. Jeptiška odpovídá: "Šla sem po lese a třikrát mě znásilnili." Rytíř se zarazí a povídá: "Ale vždyť jsem vás znásilnil jen jedenkrát." "A copak vy už nemůžete?"

Chlápek se vrací domů a vidí, že před domem na schodech sedí tlupa děcek včetně jeho vlastního syna a kouří. Otec se ptá, co to má znamenat. "Hrajeme si na kostel!" "Cože? Co mi to povídáte za nesmysly?" "No, už jsme vevnitř zpívali, modlili se a poslouchali kázání. Teď jsme šli ven kouřit."

Podnapilý muž se vrací z krčmy a zastaví se před malým obchůdkem, kde je ve výkladě vyvěšený Ježíš Kristus na kříži. Protože se mu velmi líbí, vejde do obchodu a povídá prodavačce: "Paní prodavačko, kolik stojí ten kříž ve výloze?" "500 Kč" "Tak já si ho vezmu, ale prosím, bez toho artisty."

Chlapík spadne z útesu, postaví se, opráší a znovu vyleze nahoru. Skočí, dopadne, vstane a tak stále dokola... Vidí ho druhý a taky si to chce zkusit, vždyť ani tomu prvnímu se nic nestalo. Skočí a ten první si v duchu říká: "No, na to, že jsem anděl, jsem hrozná svině!"

Farář ke kostelníkovi: "Tentokrát obejdeš věřící s kasičkou ještě před kázáním." "Ale pročpak, vždycky přece děláme sbírku až na závěr bohoslužby," diví se kostelník, "protože dnes budu kázat o spořivosti."

Přijde Matka Tereza k nebeské bráně. Zatluče. Za chvíli se otevře okýnko a vykoukne svatý Petr. "Aha, to jsi ty, tak pojď dál. Zrovna je čas večeře." A tak Matka Tereza dostane párek s hořčicí. Poděkuje a jde spát. Je ráno, snídaně, opět párek s hořčicí. Oběd, párek s hořčicí. Večeře, párek s hořčicí. To už bylo M. Tereze divné, a tak říká: "Víš, Petře, já jsem skromná a je mi jedno, co jím. Ale řekni mi, proč je pořád jen párek s hořčicí?" A svatý Petr říká: "A viděla jsi tu někoho kromě nás? A pro dva se přeci nevyplatí vařit."

Kněz a rabín měli své svatostánky hned vedle sebe. Tak si koupili společně auto, aby mohli spolu jezdit do práce. Když rabín vykoukne z okna vidí že kněz polévá auto vodou, přestože je auto čisté. Přiběhne k němu a ptá se, co to dělá. A kněz mu odpoví, že ho podle křesťanského zvyku křtí vodou. Rabín odběhne a po chvíli se vrátí s pilkou na železo a autu uřízne 3 centimetry výfuku.

Dvě jeptišky si vyšly na procházku. Jedna z nich byla známa jako Sestra Matematička (SM), ta druhá jako Sestra Logička (SL). Už se začalo stmívat a ony byly stále ještě dost daleko od kláštera. SM: “Zaznamenala jsi, že už třicet osm a půl minuty za námi jde nějaký muž? Zajímalo by mě, co chce.” SL: “To je zcela logické. Chce nás znásilnit.” SM: “Bože! Jak počítám, tak nás dostihne do patnácti minut! Co budeme dělat?” SL: “Jediná logická věc, kterou můžeme udělat, je jít rychleji.” SM: “To ale není řešení.” SL: “Samozřejmě, že to není řešení. Ten chlap udělá jedinou logickou věc - půjde rychleji taky.” SM: “Tak co jiného bychom měly udělat? Jak počítám, při téhle rychlosti nás ten chlap dohoní už za minutu.” SL: “Jediná logická věc, kterou můžeme udělat, je samozřejmě ta, že se rozdělíme. Ty půjdeš touto cestou a já tou druhou. Nemůže nás pronásledovat obě zároveň.” Sestry se rozdělily a muž se vydal za Sestrou Logičkou. Sestra Matematička po nějaké době dorazila do kláštera zmítána obavami o svou kolegyni, nicméně už za malou chvíli se v klášteře objevila i Sestra Logička. SM: “Sestro Logičko! Díky Bohu, že jsi zpátky. Pověz, co se stalo.” SL: “Stala se jediná logická věc. Rozběhla jsem se jak nejrychleji jsem mohla a ten chlap začal samozřejmě utíkat taky.” SM: “A?” SL: “Stala se jediná logická věc. Dostihl mě.” SM: “Bože! Co jsi udělala?” SL: “Udělala jsem jedinou logickou věc. Vyhrnula jsem sukni nahoru.” SM: “Panenanebi! A co on?” SL: “Udělal jedinou logickou věc. Spustil kalhoty dolů.” SM: “Ó, Bože, smiluj se! Co se stalo pak?” SL: “Není to snad logické, sestro? Jeptiška se sukní nahoře přece utíká daleko rychleji než chlap s kalhotama dole!”