Židovské - strana 4

Tři pánové - pan Kohn, pan Roubíček a pan Stern - jednou zasednou v kavárně k partii mariáše. Hra se zdárně rozvíjí a pojednou pan Roubíček zahlásí betla... a v tom momentě ho trefí šlak ze vzrušení. Pana Roubíčka odvezou a všichni jsou z toho moc a moc smutní. I tu pan Stern pojednou praví: "Musím se podívat, jestli Roubíček neměl toho betla vyloženýho, já jsem mu na něj totiž chtěl dát flek..."

Delegace politbyra se byla v Izreali poklonit u hrobu neznámeho vojína. Tu jeden člen delegace, který trošku uměl hebrejsky, zjistil, že to je hrob Izáka Ábelese, prodavače zeleniny. Tak se tedy zeptal průvodce, jak je to možné. Ten mu odpověděl, ze pan Ábeles byl samozřejmě znám jako prodavač zeleniny, ale jako vojín byl úplně neznámý.

Aaron potká Mojšeho v Berlíně a ptá se, kde byl celý den. Mojše odpovídá: "Ale, byl jsem na Hitlerově pohřbu." "No, a jaké to bylo, co se tam dělo?" "Bylo to překvapivé. Nejdřív rakev spustili do díry, pak ji zase vytáhli a zase spustili a tak asi dvanáctkrát." "Cože? A proč?" "Není se čemu divit, když měl takovej aplaus."

Mladý, nezkušený muž byl velmi překvapen, když mu jeho žena tři měsíce po svatbě porodila syna. Utíkal za rabínem a zeptal se, jak se něco takového mohlo stát. Rabín chvilku přemýšlel, jak manželství zachránit, a pak povídá: "Synu, zjevně nemáš o těchto věcech ani ponětí a nezvládneš ani tak jednoduchou věc spočítat. Řekni mi: Žiješ se svojí ženou tři měsíce?" "Ano, od svatby jsou to tři měsíce." "A ona s tebou žije tři měsíce?" "Ano." "A vy dva spolu tedy žijete tři měsíce?" "Ano, popchopitelně." "No, a máme to. Tři měsíce plus tři měěsíce plus tři měsíce, není to dohromady devět měsíců - doba těhotenství?"

Stěžuje si rabín druhému: "Poslal jsem jediného syna do Evropy - a oni ho obrátili na křesťanství!" "Představ si, mně se stalo totéž." Oba se jdou vyzpovídat k vyššímu rabínovi a on jim řekne: "Představte si, já mám jediného syna také na studiích v Evropě, a stal se křesťanským knězem!" Musí se jít pomodlit k Hospodinu. Říkají mu svůj osud a Hospodin praví: "Představte si, měl jsem jediného syna a..."

"Obžalovaný, můžete nám říci, proč jste vyhodil svou tchýni z okna na ulici?" "Víte, pane soudce..." "To jste si neuvědomil, že byste mohl zranit chodce?"

"Prosím snažně o podporu... Byl jsem členem putovní kapely, ale jsem od narozeni smolař. Kapela se rozešla a já zůstal v cizím městě úplně bez peněz..." šnoruje židovský žebrák. Pán domu ho poslouchá s jistou nedůvěrou: "Tak vy jste muzikant. A na jaký nástroj hrajete?" Šnorer se chvíli rozmýšlí a pak řekne: "Na lesní roh." Pán domu se usměje, otevře skříň, vyndá z ní lesní roh a podává ho šnorerovi: "Tak mi na něj něco zahrajte!" Šnorer si hluboce povzdechne: "Tak to vidíte, jakej já jsem smolař! Ze všech možnejch nástrojů musíte mít doma zrovna lesní roh."

Rabín takhle jednou zahlédl otevřenými dveřmi synagogy známou tvář. Vyšel tedy ven a popadl onoho žebráka za rameno: "Ty podvodníku, ty bezvěrče! Včera jsem tě viděl žebrat před katolickým kostelem a dnes se opovážíš jít žebrat před synagogu. Tak co jsi, Žid nebo katolík?" "Žid, rabi. Ale uznejte, copak dnes člověk může být živ z jedné víry?"

Cvičení v izraelské armádě. Armáda rozdělená na modré a červené. U mostu je velká tabule: 'Tento most je jako vyhozený do povětří.' Červení si nalepují nějaké tabulky na záda a pak se plazí po mostě. Generála modrých to vyděsí a zavolá generálu červených: "Kohne, to jsi generál? Cožpak neumíš číst? Ten most je jako vyhozený do povětří!" Kohna to naštve a volá: "A co ty jsi za generála? Nevidíš, že máme na zádech tabulky 'My jako plaveme'?"

Chodil takhle Ježíš po světě, ale nikde se nedočkal poznání. V Americe si ho nevšimli vůbec - takových tam bylo plno. V Rusku si ho raději nevšímali, co kdyby to byl intelektual - národník. A tak bloudil po světě, až došel do Izraele. Stál tam o jeden barák opřený Kohn. Sotva Krista spatřil, otočil se do dveří a volá: "Arone, Mojše, přineste kladivo a hřebíky, už je tady zas."