"Jean, řekněte mi, kdy jsme měli poslední návštěvu?" "To je už asi patnáct let, sire." "Vážně, Jean? A kdo to byl?" "Já sire, přišel jsem se zeptat, jestli je to místo komorníka stále volné."
Lordi - strana 22
Povídají si dva lordi: "Tři základní podmínky dlouhověkosti jsou - jíst hodně salátu, pít hodně whisky a užívat si bohatě sexu." "Ještě že králíci nepijí whisky."
Ptá se jeden lord druhého: "Hovoříte při souloži se svou ženou?" "Ano, je-li po ruce telefon."
"Lorde, co to včera u vás bylo za kravál?" "Ale, neschopný sluha. Všechno kvůli jednomu dopisu." "Zapomněl jej poslat?" "Ne, zničit."
Jednoho rána po proflámované noci se ptá lord svého sluhy: "Jamesi, má náš záchod dvojkřídlové dveře?" "Ne, pane." "Tak potom jsem včera seděl ve skříni."
"Lorde, v jídelně hoří!" "Nevadí, Jean, posnídám v loveckém salónku."
"Řekněte mi, Jean, zachoval jsem se k vám někdy sobecky?" "Nemohu si stěžovat, sire." "To jsem takový dobrák?" "Nikoli sire, ale nemohu si stěžovat, protože nemám komu."
"Jean, přineste mi klavír." "Proč, pane?" "Zapomněl jsem si na něm doutník."
"Moje rodina," povídá povzneseně lord Kacl, "může vysledovat své předky zpět až ke králům z Tary." "Předpokládám, že byli také v arše Noemově?" "Ale vůbec ne. Oni měli svoji vlastní loď."
Na terase sedí lord s lady a čte noviny. V tom sjede z čistajasna z nebe blesk a spálí lady na popel. Lord zazvoní na zvoneček, a když přijde sluha, stoicky praví: "Jean, buďte tak laskav a zameťte lady."
"Sire, dovolte, abych Vám připomněl, že je dnes páté výročí dne, kdy jste lady Sarah ráčil zavřít do sklepa." "Ach ano Jean, abych nezapomněl, přijďte mi za týden připomenout také, že je páté výročí té krásné chvíle, kdy lady přestala řvát a zemřela hlady."
"Jean, kde je lady?" "Nevím, sire." "No tak, Jean, kde je lady?" "Opravdu nevím, sire." "Jean, nedělejte drahoty a okamžitě mě odveďte k lady." Jean odvede lorda nahoru do ložnice lady, která právě provozuje milostné hrátky. "Jean, co to dělají?" "Souloží, sire." "Souloží?... Ach, vzpomínám si. Velmi příjemné."
Lady Hamiltonová telefonuje přítelkyni: "Slyšela jsem, že vašeho manžela navrhují do sněmovny lordů. Když je to pravda, zastavte se na fantastickou večeři. Když ne, zastavte se příležitostně na čaj!"
Paní baronka Weinsteinová pořádá večírek při příležitosti svého vstupu do společnosti. Vše, jak se zdá, pokračuje k úplné spokojenosti, ale náhle, zrovna když se podává káva, rozpačitý šum mezi dámami. "Paní baronko, u vás se kostky cukru nabírají z cukřenky prostě rukou?" "No jistě, co by na tom mělo být zlého?" "No víte, paní baronko, ono to není zrovna apetitlich, když pánové jdou na záchod, no a pak na ten cukr sahají." "Ah tak, ale co s tím?" "Nejlepší věc, co můžete udělat, je pořídit kleštičky, nejlépe stříbrné." Baronka slíbí toto nedopatření napravit. A zanedlouho se u ní opět schází vybraná společnost na večírku. "Ale paní baronko, co to má být, kde jsou ty kleštičky?" "Jen se račte zajít podívat na pánský záchod - tam jsou v plné připravenosti."
Lord Dick kráčí prázdnou chodbou rodinného sídla svého přítele lorda Johna a potká jeho ženu. Ta mu vášnivě padne kolem krku a praví: "Lorde, miluji Vás. Pojďme do mé ložnice a tam chci být Vaše!" "Bohužel to není možné, dokonce hned ze tří důvodů," vymaní se chladně z jejího objetí oslovený. "Z jakých důvodů?" "Za prvé jsem silně nábožensky založený člověk, za druhé trpím chorobným strachem z pohlavních nemocí a za třetí jdu právě z ložnice Vašeho manžela."
"Jean, dnes je venku ale hustá mlha, viďte?" "Nikoli, pane, náš dům hoří." "To je hrozné, Jean, a zrovna v takové mlze."
"Jean, vejce" vola lord na sveho sluhu. "Nameko nebo natvrdo, pane". "Poskrabat".
"Sire, znate moji zenu?" "Jeste ne, lorde, ale slysel jsem v klubu, ze pry ma fantasticky orgasmus.
- Jean, kde je lady? - Nevím, pane.
- Jean, přines mi skleničku vody! - Ano, pane. - Jean, přines mi skleničku vody! - Zde je. - Jean Přines mi skleničku vody! - Nač tolik vody pane? - HOŘÍ!