Vojenské - strana 12

Velitel: "Vojáci, dnes večer jdeme na Figarovu svatbu, doufám, že se slušně obléknete." Večer nastoupená rota, všichni v obleku a vojín Novák má v ruce květinu a dárek (přece nepůjde na svatbu s prázdnou, že?). Jak to vidí velitel začne na něj křičet: "Vy jste debil vojíne Nováku. Vždyť Figarova svatba je opera." Vtom do Nováka zezadu strčí mázák Tonda a povídá mu: "Nic si z toho nedělej, teď dělá chytrýho, ale když jsme měli jít na Labutí jezero, přišel s prutem a v holínkách..."

Velitel se ptá vojáka: "Kolikrát jste seskočil padákem?" "Jedenkrát." "Ale ve vašich záznamech máte, že desetkrát!" "Prosím, devětkrát jsem byl z letadla vyhozen."

Interview s rolníkem, který sestřelil americký vrtulník Apache:- Letěl mi nad hlavou. Zamířil jsem, vystřelil a sundal ho. Vzápětí letěl další. Zamířil jsem, vystřelil a sundal i toho. Pak mi ale došly náboje, a vrtulníky pořád lítaly a lítaly...

Potkají se dva kamaradi z valky a vzpominaji ne sveho kamarada ktery je zachranil pred tankem. Hele pamatujes jak skočil pod ten tank s granátem a přitom řval za stranu a za lidi? Ale Pepo on neřval za stranu a za lidi, ale ZASRANÉ NALEDI!

Velitel pošle Anderse hlídat před kasárny, když musí odjet. Když se velitel vrátí, vedou spolu tento rozhovor: Velitel: "Tak, co s stalo, když jsem tu nebyl?" "Nic, co by bylo. Lopatu jsem zlomil." "Jakou lopatu?" "To když jsem psa zakopával." "Jakého psa?" "Toho, co hasiči přejeli." Jaký hasiči, proboha?" "No, muniční sklad vybuchl." "A proč mi to, ty vole, říkáš až teď?" "To aby jste se nazastřelil jako pan major."

Z partyzánského deníku: První den jsme měli mýtinu my. Druhý den ji obklíčili Němci. Třetí den jsme měli mýtinu opět my. Další den ji ukořistili Němci. Pátý den jsme získali mýtinu opět my. Šestý den prišel hajný a vyhnal nás všechny.

Vojína převedli do pomocného zemědělského hospodářství. Staral se o prasata, koně a další zvířátka. Jednou přišel na kontrolu velitel útvaru a vyčítal vojínovi, že se o koně špatně stará. "Pane podplukovníku," brání se voják, "vždyť tomu koňovi vůbec nic nechybí!" "Hm, to je fakt," povzdychne si velitel, "žebra má všechny."

Velitel: "Vojáci, kdo má rád těžkou hudbu ať vystoupí z řady." Vystoupili čtyři. Velitel: "Dóbře, vynesete klavír na čtvrtý poschodí."

Povídá velitel vojákovi před odchodem na dovolenou: „A neproveďte žádnou hloupost!“ „Provedu!“

Nechá si velitel nastoupit nováčky. Ti celí vyplašení čekají, co se bude dít. "Já sem major Zelenka a teď se mi budete představovat vy." Ukáže na prvního v řadě. "Já jsem, prosím, Poláček." "Hm, další." "Mé jméno je Novák." "Další!" "Já se jmenuju Volivka." "Cože? Volivka?" "U nás na vesnici jsme měli taky jednoho Volivku a víš, jak jsme mu říkali, vojíne?" "Nevím, majore. Volivka, Volivka, ty jsi ale polívka. Cha cha cha." "U nás na vesnici byl taky jeden Zelenka a víte, jak jsme mu říkali, majore?" "Zelenka, Zelenka, ty jsi ale čůrák!"