Z obchodů - strana 2

JEHO PRACOVNÍ TÝDEN PONDĚLÍ 9:05  Příchod do práce. Káva, čtení novin. 9:20  Volala účtárna, prý se nemůžou připojit k serveru Accounting. Sáhl jsem po šanonu a poskytl jim standardní odpověď č.112: "Hm, ale mně to funguje.". Blekotal jsem ještě chvíli a pak jsem jim poradil, aby zkusili rebootovat a přilogovat se znovu. Mezitím jsem z úpéesky odpojil kávovar (kafe už stejně docházelo) a připojil zpátky kabel od serveru Accounting. Účtárna volala za chvíli znovu a říkala, že je všechno v pořádku. Přece jen není nad spokojeného uživatele. 10:20  Ta kráva z marketingu si stěžovala, že jí nefunguje modem. Zamumlal jsem, že jí předám našeho specialistu na komunikace, a přepojil jsem hovor do údržbářského kamrlíku. Ta moderní kancelářská technika dokáže skutečně ušetřit spoustu práce! 10:50  Zastavil se u mně šéf. Množí se prý stížnosti na kvalitu uživatelské podpory. Zeptal jsem se, kdo si stěžuje - samozřejmě marketing. Šéf řekl, že to bude řešit. Oznámil, že zbytek dne už tady nebude a odešel hrát squash. 11:05  To pondělí mě vždycky zmáhá. Zapsal jsem do knihy "Odchod za účelem nákupu disket" a vypadl jsem do města. 16:20  Příchod z "nákupu disket". Podíval jsem se na záznamník, byl prázdný. Asi to bylo tím, že jsem zapomněl zapojit telefon. Napravil jsem to a doplnil záznamy v deníku. 16:25  Odchod. ÚTERÝ 9:10  Zase se u mně zastavil šéf a znovu chtěl probírat stížnosti té krávy z marketingu. Ukázal jsem mu nový screensaver HOT AMANDA, který jsem minulý týden stáhl z Internetu. Šéfovi se moc líbil - chtěl po mně kopii. Dal jsem mu disketu a zeptal jsem se ho, jak se budou ty stížnosti řešit. Odpověděl, že bude asi nutné přijmout dalšího pracovníka, protože já už sám na všechno nestačím. 9:50  Dorazil jsem do osmé úrovně DOOMa. 10:25  Volal odborný poradce výrobního náměstka. Chtěl vědět, jak se maluje v Excelu graf. Řekl jsem mu, že na tak speciální úkoly máme odborného poradce, a přepojil jsem hovor do kamrlíku údržbářů. Ještě že máme ty moderní telefony. 11:00  Přišel údržbář. Říkal, že mu pořád volají nějací lidé a ptají se na podivné věci. Řekl jsem mu, že ho zaškolím, když za mě hodinku posedí u telefonu. Souhlasil. 11:05  Odchod na oběd. 14:00  Návrat z oběda. Údržbář poctivě seděl u telefonu. Říkal, že pořád zvonil telefon, a proto všecky volaní přesměroval do kantýny. Ten chlap je fakt dobrej! 14:10  Začal jsem údržbáře (jmenuje se Fanda) učit DOOM. Byl učenlivý, a už za pár hodin mě dokázal sejmout. Začal jsem tušit, že tenhle chlapík má před sebou budoucnost. 16:00  Fandovi končila směna, a tak jsme skončili i školení o DOOMu. Mně zbývala ještě hodina. Přemítal jsem, co mám dělat, a vzpomněl jsem si na server Accounting ze včerejška. Zkusil jsem tedy několikrát za sebou stisknout hlavní vypínač, abych si ověřil, jestli funguje. Vypínač fungoval bez problému, horší to bylo s upéeskou a se serverem. 16:30 Odchod. STŘEDA 8:30  Šéf dodržel slovo a přivedl nového člověka na technickou podporu. Nějaký Milan. Ukázal jsem mu tedy místnost se servery, switch a posadil jsem mu na stůl počítač. Trochu sice protestoval, že dostal jen PC-XT, ale ujistil jsem ho, že na Windows mu černobílí displej úplně stačí. 9:00  Milanův počítač skončil bootování. Milan se hned začal zajímat, jak se připojí k síti. Zřídil jsem mu tedy uživatelské jméno. Nastavil jsem minimální délku hesla na 64 znaků, ať si chlapec taky trochu užije. 9:15  Volali z účtárny, že potřebují...

"Koukám, že jsi koupil nový elektrický sporák. Žere hodně?" "Nebude to tak strašný, prodavačka říkala, že to žere kilo vaty!"-

Dáma v letech vstoupila do obchodu se smíšeným zbožím. "Přejete si?" otázal se čilý obchodník. "Koště!" poručila si zákaznice. "Prosím," zašveholil prodavač a odběhl. Netrvalo dlouho a vrátil se s krásným, novotou zářícím koštětem. "Přejete si, prosím, to koště zabalit, nebo na něm hned odletíte?"

Do restaurace přijde pán, posadí vedle sebe ke stolu psa, kočku, papouška, morče, želvu, akvárium s rybičkami a povídá udivenému panu vrchnímu: "Prosím vás, dejte tomu něco najíst, manželka je v lázních!"

"Patnáct deka tačenky!" "Černé nebo bílé?" "To je fuk, to je pro slepýho!"

Kohn přijde do banky v New Yorku a žádá o půjčku 1000 dolarů na cestu do Evropy. Bankovní úředník od něj žádá nějakou záruku a tak mu Kohn dá klíčky od novoučkého rolls–royce, stojícího před bankou. Banka akceptuje záruku a vrátný zaparkuje auto v podzemní garáži banky. Kohn se za měsíc vrátí, vrátí tisícidolarovou bankovku a zaplatí úrok 1 dolar. Úředník mu poděkuje za důvěru, kterou jejich bance projevil, ale neodpustí si otázku: "Promiňte, pane, hlídač poznal vaše auto, a tak jsme zjistili, že jste multimilionář!" "Nechápu, proč jste si od nás půjčoval?!" "Tak mi, mladý muži, řekněte, kde bych v New Yorku našel hlídané parkoviště za jeden dolar na měsíc?!"

Víte, jak se stát milionářem? Být miliardářem a utrácet!

Víte, proč číšníci většinou říkají: "Dáte si pivečko?" Protože je vždycky menší, než má být!

"Tak jsem koupil ženě k vánocům dřeváky!" "Dobrý, tak konečně vám to bude doma klapat!"

"To se nestydíte, chtít za ten cedník sto korun? Vždyť je to samá díra!"