Manžel vyčítá ženě: "Pozoruji, že pečuješ o své šaty mnohem víc než o mě!" "Ovšem, bez tebe se mohu ukázat všude, ale bez šatů ne."
Manželství - strana 18
Zpovídá Franta Vaška: "Co ti řekla tvoje stará, kdyz tě načapala s tou Andulou?" "Co by říkala, nic. A ty dva přední zuby jsem si stejně chtěl nechat vytrhnout."
Starší manželé leží takhle večer v posteli, manželka si čte knížku, manžel se chystá usnout a v tom mu žena povídá: "Taky bys mi mohl jednou říci něco milého, něco něžného." "A co by to jako mělo bejt." "Třeba, že jsem tvůj poklad nejdražší." "No tak jsi můj poklad nedražší." "Že jsem tvoje zlatíčko jediné." "No tak jsi moje zlatíčko jediné." "No a teď si vymysli něco sám." "Dobrou noc Božka."
Paní: "Mařenko, nic přede mnou nezatajíte. Vím, že jste v jiném stavu." Mařenka: "Právě tak, jako vy, milostivá paní!" Paní: "Nebuďte drzá! Mne dostal do jiného stavu můj manžel, pan velkomožný." Mařenka: "A co si myslíte, kdo mne?!"
"Člověk, který nedokáže mluvit tak, aby mu ostatní rozuměli, je idiot. Chápeš mě, miláčku?" "Ne, drahá!"
Nápis na hrobě: Zde leží moje manželka a já doma odpočívám v pokoji...
"Obžalovaný, povězte nám, jak jste zabil svoji manželku." "To byla nešťastná náhoda, pane soudce. Vzbudila mě v noci svým chrápáním, a já jsem ji v rozespalosti zamáčkl místo budíku."
Zazvoní domovní zvonek a muž jde otevřít. Za dveřmi stojí divnej chlap v černým obleku a s maskou na tváři a říká: "Já jsem strašlivě brutální zabiják žen." Muž se obrátí do domu a volá: "Marie! Máš tu návštěvu."
Tak si představ, jaký já mám štěstí. Včera jsem se vsadil o 10.000, že je mi moje žena nevěrná... A já vyhrál!
"Haló, to je policejní stanice? Měl bych dotaz. Neutekl dneska z blázince nějakej chovanec? No proč se ptám? Protože mi dneska v noci někdo unesl moji ženu!"
"Poslechněte, pane, jak tak na vás koukám, vy jste tak podobný mé ženě, jako byste jí z oka vypadl, až na ten knír." "Ale já žádný knír nemám!" "No právě, moje žena ano."
Přijde Ind na úřad v hlavním městě a povídá: "Sáhib, já se chci rozvést." ředník se na něj přísně podívá a odvětí: "To není jen tak, musíš k tomu mít nějaký důvod." Ind se na něj podívá, zamyslí se a povídá: "Podívejte se, sáhib, já jsem rolník a tak vím, že když zaseju rýži, sklidím rýži. Když zasadím strom manga, sklidím mango. Ale kdyz zaseju Inda a sklidím Číňana, no řekněte, sáhib, není to dostatečnej důvod?!"
"Přece jen je manželství dobrá věc. Vidím, kamaráde, že od té doby, co ses oženil, ti nechybí ani jeden knoflík." "Ano, manželka mě je naučila přišívat."
"Už tři dny jsem své ženě neřekl ani slovíčko." "Vy jste se pohádali?" "Ne, ale nikdy se mi nepodaří jí skočit do řeči."
"Tak si myslím, paní Procházková, že jsem se omrzela svýmu muži." "Proč myslíte?" "No, tři roky se už neukázal doma."
"Václave, támhle jde tvoje žena s nějakým pánem a chovají se k sobě náramně důvěrně. Znáš ho?" "Jenom od vidění." "Jak od vidění?" "No vždycky ho takhle vídám chodit s mojí ženou."
Manželé se ukládají ke spánku. Ona: Miláčku, můžu zhasnout? On: Můžeš miláčku, ale to světlo nech svítit.
Vrátí se žena od lékaře a říká mužovi: "Tak si představ, že mi doktor předepsal na mou nemoc změnu vzduchu. Co ty na to?" "Tak to máš štěstí, právě hlásili, že se obrátil vítr."
Manželé mají potíže a dostanou se až na policejní strážnici. "Tak vy tvrdíte, pane Vaněk, ze tahle dáma je vaše paní. Hmm, a můžete to nějak dokázat?" "To momentálně nemůžu, pane komisaři, ale kdyby se vám podařilo nějak úředně dokázat, že to není moje žena, tak vám budu nadosmrti vděčnej."
"Maminko, jak jsem přišel na svět?" "Tak na to se musíš zeptat tatínka. Ten mi před svatbou tvrdil, že to není možné."