Ostatni - strana 18

Rozhovor opilce s příslušníkem VB: "Orgáne,jak dlouho tady stojí?" "Čtyři hodiny." "Orgáne, jak dlouho tady ještě budete stát?" "Ještě čtyři hodiny." "Doprčic ,takového orgána bych chtěl mít!"

Rota má vycházku. Asi dvě hodiny po večerce se vrací první a na bráně je zrovna velitel roty: "Tak, kde jste byl?" A vojín klidně povídá: "No, tak byl jsem v kině s moji holkou, když v tom vypli proud. Tak jsme chvíli čekali, jenže když už jsem věděl, že to nestihnu, tak jsem si zavolal kočár s koňma a... prostě nám na mostě chcípnul kůň." Velitel na něj jen koukne a povídá: "Co to proboha kecáte. Tahněte odsud." Za půlhodiny přijde další: "A vy jste byl kde?" ptá se velitel. A on na to: "No, tak byl jsem v kině s moji holkou, když v tom vypli proud. Tak jsme chvíli čekali, jenže když už jsem věděl, že to nestihnu, tak jsem si zavolal kočár s koňma a... prostě nám na mostě chcípnul kůň." Velitel zas: "Co to kecáte? Zmizte mi z očí." To samé se opakuje až do rána a každej říká to samý. Až k ránu přijde poslední, největší průserář roty. Na tom si chce samozřejmě velitel smlsnout. "Áááá, Novák, Vy jste byl kde? Byl jste určitě v kině se svoji holkou!" Novák na to: "No jo." Velitel pokračuje: "A najdenou vypli proud a vy jste čekal." N: "Přesně tak, jak to víte?" V: "A když už jste viděl, že to nestihnete, tak jste si zavolal kočár s koňma a..." N: "Ne, ne kočár s koňma. Zavolal jsem si taxi." V (zmatený): "A co?" N: "A co a co? Jednoduše, na mostě bylo tolik chcípnutejch koní, že se nedalo projet..."

Rodinka z "rozvojové" země je poprvé v nákupním centru. Zatímco si maminka prohlíží šaty, stojí tatínek se synem vyjeveně před dělenými kovovými dveřmi, které se jako zázrakem otevřou a za nimi se objeví malý prostor (to je samozřejmě výtah). Syn se pta: "Tati, co to je?" A otec odpoví: "Můj synu, něco takového jsem v životě neviděl !" Vtom se přibelhá malá stará dáma s pomačkaným obličejem a hrbem, který by pasoval k čarodějnici, a nastoupí do výtahu. Dveře se zavřou a otec se synem pozorují žárovičky vedle dveří, jak se postupně rozsvěcují: 12-13-14-15. 15-14-13-12. Vtom se dveře otevřou a z výtahu vystoupí fantasticky vypadající blondýna. Otec se otočí na syna a povídá: "Přiveď rychle matku!"

Reální matematici jsou podmnožinou komplexních matematiků.

Ráno přijde náčelník policejní stanice a jako každé ráno zakopne o práh. Rozčílí se , zavolá si strážmistra a poručí mu, aby ten práhpřibil. Po chvíli slyší ťukání. Říká si, je to dobré, už se to spravuje. Ťukání ovšem trvá hodinu, dvě hodiny. Náčelníkovi to nedá, otevře dveře a spatří hromadu ohnutých hřebíků a strážmistra, jak drží hřebík hlavičkou dolů a klepe na špičku. Chvíli se na něho dívá a podrbe se. Pak se chytí za hlavu a praví: "pro Krista pána, vždyť vy jste koupil hřebíky do stropu!"

Raketová základna, nastoupení vojáci v pozoru před velitelem. Vrchní velitel základny: "Vy blbouni omezený, který z vás zmáčkl to červený tlačítko?" Ticho jako v hrobě "Ptám se ještě jednou, kdo zmáčkl to tlačítko, ať se okamžitě přizná!" žádná odpověď, nikdo se nehlásí. "Tak ten, co to zmáčkl se nechce přiznat... hmmm, no co se dělat, čert vem Filipíny..."

Ptají se kosmonauta po návratu z Měsíce, co celý let dělal. Hrdina dne se nějak nemá k odpovědi, a tak vše zachraňuje jeho kolega a prozrazuje novinářům: "Měl takovou menší nehodu a celou dobu v beztíži honil po záchodě hovno!"

Ptá se tatínek synka co se učily ve škole. Synek mu odpoví: V chemii jsme probírali výbušniny. Tatínek na to: A co budete probírat ve škole zítra? V jaké škole?

Pta se profesor studenta: "Co nam muzete rici o vlivu dedicnosti?""Kdyz se dite podoba otci, je to dedicnost. Kdyz sousedovi, je to vliv prostredi."

Ptá se otec otce: tak, jak se daří vašemu klukovi? "No, ujde to, ale raději stále chodím na třídní schuzky pod falešným jménem."